Národní park a mořská rezervace

Národní park Americká Samoa vznikl 31. října 1988 a chrání přírodu a kulturní krajinu na třech ostrovech: Tutuila, Ofu a Taʻū. Patří k nejméně navštěvovaným americkým národním parkům a je jediným národním parkem tohoto systému jižně od rovníku. Údaje o rozloze se liší podle toho, zda zahrnují pevninu, moře nebo skutečně pronajaté pozemky; při plánování je proto vhodné používat aktuální vymezení NPS. Stejně tak se návštěvnost rok od roku mění a starší roční odhad nelze chápat jako trvalý údaj.

Správa parku nevlastní veškerou chráněnou půdu běžným způsobem známým z americké pevniny. Ochrana je založena na nájemních dohodách s místními vlastníky půdy a na partnerství s vesnicemi. Původní uspořádání počítalo s dlouhodobými, padesátiletými nájmy. Spolupráce s vesnickými radami a samojskými pracovníky parku propojuje péči o přírodní rozmanitost s ochranou tradičního užívání krajiny a kulturního života. Bez doložení konkrétní dohody nelze předpokládat, že všechny původní nájmy už byly obnoveny.

Park spojuje tropický deštný les, pobřežní korálové útesy a tradiční samojskou kulturní krajinu. Zdejší lesy mají rostlinné vazby na západní Pacifik a jihovýchodní Asii, odlišné od lesů na americké pevnině. Významná část ochrany zasahuje také do moře. K nápadným živočichům patří kaloni, kteří pomáhají opylovat rostliny a šířit semena, mořské želvy včetně karety pravé a mořští ptáci. Stupeň ohrožení je třeba posuzovat podle konkrétního druhu; nelze všechny místní kaloně nebo ptáky souhrnně označit za ohrožené endemity.

Část na Tutuile

Nejdostupnější část parku leží na severu střední Tutuily, včetně hřebenů nad přístavem Pago Pago a okolí Vatia. Známá trasa na Mount ʻAlava měří přibližně 11,3 km tam a zpět a je náročná: počítejte se strmými a potenciálně kluzkými úseky. Odměnou jsou výhledy z hřebene na přístav a horu Rainmaker. Z Vatia vede kratší přístup k vyhlídce na Pola Island, výrazný sopečný skalní útvar vystupující z oceánu do výšky přibližně 122 metrů.

Část na Ofu

Část na Ofu zahrnuje úsek jižního pobřeží a přilehlý korálový útes. Bílou pláž lemují členité sopečné vrcholy a mělká voda s korály. Přístup obvykle vyžaduje malý letoun z Pago Pago; let bývá krátký, ale jeho dostupnost i průběh závisejí na počasí a aktuálním spojení. Mezi známá ubytování patří Vaoto Lodge. Možnosti stravování, dopravy a výběru hotovosti jsou omezené, proto je ověřte a domluvte před cestou. Při šnorchlování lze pozorovat korály a papouščí ryby, někdy také útesové žraloky nebo karety obrovské. Vstup do vody vždy přizpůsobte přílivu, proudům a místnímu doporučení.

Část na Taʻū

Část na Taʻū je nejodlehlejší a zahrnuje rozsáhlou oblast jižní poloviny ostrova, lesnaté vnitrozemí a strmé mořské pobřeží. Hora Lata dosahuje přibližně 900 metrů a jižní pobřeží vytváří působivou soustavu útesů; tento výškový údaj neznamená, že každý útes tvoří jedinou svislou stěnu vysokou 900 metrů. Kulturně významné je Saua, které místní tradice spojuje s počátky polynéského světa. Na Taʻū se cestuje samostatným malým letadlem z Pago Pago; průvodce a vhodnou pozemní dopravu domlouvejte s místní komunitou.

Jižní útesy Taʻū

Jižní pobřeží Taʻū pod lesnatým masivem hory Lata patří k nejpůsobivějším krajinám souostroví. Foto: John Brooks / NPS, volné dílo.

Návštěvnické centrum

Návštěvnické centrum parku je v Pago Pago naproti čerpací stanici Pago Way Service Station. Vstup do parku je zdarma a není třeba vyzvedávat placenou vstupenku. Před návštěvou zkontrolujte aktuální otevírací dobu a stav tras na webu NPS. Pracovníci pomohou s orientací v jednotlivých ostrovních částech, vesnickými pravidly a reálnými možnostmi dopravy. Na kulturní aktivity nebo ubytování v rodinách se ptejte přímo; historická zmínka o programu nezaručuje, že je právě dostupný.

Národní mořská rezervace Americká Samoa, anglicky National Marine Sanctuary of American Samoa neboli NMSAS, je součástí amerického systému národních mořských rezervací. Zahrnuje přibližně 13 581 čtverečních mil moře a šest oddělených chráněných oblastí v souostroví. Začínala roku 1986 jako malá rezervace Fagatele Bay o rozloze přibližně 0,25 čtvereční míle; v roce 2012 byla rozšířena a přejmenována. Její rozsah je značný, ale historické tvrzení, že je největší ze třinácti rezervací, již nelze používat jako aktuální srovnání.

Spolu s národním parkem a dalšími federálními i územními formami ochrany rezervace vytváří rozsáhlou síť chráněných mořských stanovišť. Jednotlivé oblasti se výrazně liší: zahrnují pobřežní korálové útesy, podmořské hory, atoly i otevřený Pacifik. Dlouhodobé sledování poskytuje důležité údaje o stavu tropických útesů. Podíl chráněných útesů závisí na použitém vymezení a stupni ochrany, proto nelze samotné procento zaměňovat za zákaz všech činností nebo záruku neporušeného ekosystému.

Oblast Fagatele Bay

Původní rezervace Fagatele Bay leží na jihozápadním pobřeží Tutuily v zatopeném sopečném kráteru, který vytváří téměř uzavřenou zátoku. Patří k dostupnějším částem rezervace; přístup od vesnické cesty vede strmě dolů k pobřeží a vyžaduje respektování místních pozemkových pravidel. Zátoka má mimořádně pestré korálové společenstvo, včetně dlouhověkých masivních kolonií rodu Porites. Pozorovat lze klipky, papouščí ryby, pyskouny a někdy útesové žraloky nebo karety obrovské. Historicky uváděné počty druhů a odhady stáří jednotlivých kolonií nejsou zárukou, co návštěvník uvidí na konkrétním místě. Průzračnost vody, vlny a proudy se mění; klidné podmínky nelze odvodit pouze z ročního období.

Fagatele Bay

Fagatele Bay, původní chráněná oblast z roku 1986, ukazuje bohatství korálových útesů v zatopeném sopečném kráteru. Foto: Greg McFall / NOAA, volné dílo.

Oblast Fagalua / Fogāmaʻa

Fagalua / Fogāmaʻa leží východně od Fagatele na jižním pobřeží Tutuily a byla zahrnuta při rozšíření v roce 2012. Nabízí další příklad pobřežních korálových společenstev. Menší známost místa neznamená volný přístup bez souhlasu ani automaticky bezpečné podmínky pro šnorchlování.

Oblast Aunuʻu

Oblast Aunuʻu chrání mořské prostředí u malého ostrova při východním konci Tutuily. Ostrov a jeho okolí spojují útesy, pobřežní mokřady a další stanoviště. Na Aunuʻu se obvykle jezdí malou lodí z vesnice Auasi; plavbu, zpáteční spojení a vhodná místa ke vstupu do vody je nutné domluvit místně. Šnorchlování z pobřeží či pronajaté lodi závisí na podmínkách a pravidlech konkrétní části rezervace.

Oblast Taʻū

U ostrova Taʻū ve skupině Manuʻa se nacházejí rozlehlé korálové útesy a mimořádně velké kolonie rodu Porites. Známá kolonie přezdívaná „Big Momma“ bývá uváděna s výškou kolem šesti metrů, obvodem přibližně 41 metrů a stářím přes 500 let. Jde o odhady a odborné popisy, nikoli o volně přístupnou turistickou atrakci se zaručeným pozorováním.

Oblast Muliāva u atolu Rose

Atol Rose, nejjižnější bod USA přibližně na 14°32′ jižní šířky, je chráněn několika překrývajícími se režimy včetně národního mořského monumentu a oblasti Muliāva. Je malý a neobydlený; růžové zbarvení útesových struktur souvisí s korálovými řasami. Význam má zejména pro hnízdící mořské ptáky a karety obrovské. Nejde o běžný výletní cíl. Vstup podléhá zvláštním omezením a povolením, zejména pro vědecké a ochranářské účely.

Podmořská sopka Vailuluʻu a ostrov Swains

Vailuluʻu je aktivní podmořská sopka východně od Taʻū, která vystupuje přibližně 4 300 metrů nade dno Pacifiku; její vrchol zůstává stovky metrů pod hladinou, v uváděných měřeních kolem 590 metrů. Hydrotermální prostředí kráteru hostí zvláštní společenstva. V roce 2005 zde vědci zaznamenali pozoruhodné shromáždění úhořovitých ryb Dysommina rugosa, známé jako „Eel City“; nešlo o tehdejší objev nového druhu. Ostrov Swains, zahrnutý do rezervace při rozšíření v roce 2012, leží přibližně 350 km severně od Tutuily. Jde o velmi odlehlý atol s omezeným přístupem; osídlení a dostupnost nelze předpokládat bez aktuálního ověření.

Oceánské centrum Tauese P. F. Sunia

Oceánské centrum Tauese P. F. Sunia je návštěvnické centrum rezervace v Utulei u přístavu. Expozice přibližují samojskou mořskou kulturu, přírodní prostředí a vědecký program rezervace. Před cestou ověřte otevírací dobu a nabídku programů. Zastávka před výjezdem k útesům pomůže lépe porozumět jejich ochraně i vhodnému chování ve vodě.

První dny věnujte Tutuile. Příletovým bodem je Pago Pago (PPG). Před odletem ověřte vstupní podmínky Americké Samoy pro svou státní příslušnost a případné povolení; nejde automaticky o stejný režim jako při cestě na americkou pevninu. Navštivte informační centrum parku v Pago Pago, domluvte si dopravu a projeďte dostupné pobřežní úseky. Podle kondice a počasí přidejte Mount ʻAlava, Fagatele Bay a oceánské centrum Sunia. Dva celé dny jsou minimum, tři dávají větší prostor.

Ofu rezervujte předem. Ubytovací kapacity včetně rodinného Vaoto Lodge jsou malé. Aktuálního provozovatele a frekvenci letů ověřte přímo; starší údaj o třech spojích týdně není jízdní řád. Malá letadla závisejí na počasí a zrušený let může prodloužit pobyt na kterékoli straně. Přidejte alespoň jeden rezervní den. Tři noci umožní příjezd a orientaci, den u pláže a útesu i výlet přes most na Olosega.

Taʻū plánujte jako samostatnou část cesty. I zde je třeba řešit malá letadla, ubytování a dopravu zvlášť. Přidejte další dvě až tři noci a výpravu do odlehlých oblastí či k útesům domluvte s místním průvodcem. Nepokoušejte se o tyto trasy sami.

Roční období: Červen až září bývá sušší částí roku, říjen až květen vlhčí. Tropické bouře a cyklony představují zvýšené riziko zejména v části vlhké sezony. Ani sušší období nezaručuje klidné moře nebo uskutečnění letu; rozhodující je aktuální předpověď a místní doporučení.

Respektujte vesnice. Park funguje na půdě místních komunit. Před fotografováním lidí se ptejte, ve vesnicích se oblékejte střídmě a ověřte místní nedělní omezení včetně koupání. Na nabídku jídla nebo nápoje odpovídejte zdvořile. Dietní, zdravotní či osobní omezení můžete vysvětlit a nabídku slušně odmítnout; řiďte se pokyny hostitelů, aniž byste překračovali vlastní hranice.