Ostrov Man

Ostrov Man leží skoro přesně uprostřed Irského moře, zhruba stejně daleko od Anglie, Skotska, Irska i Walesu, a měří 572 km² — asi jako okres Praha-východ — s asi 85 000 obyvateli. Je 52 km dlouhý a v nejširším místě 22 km a od konce ke konci se dá projet za hodinu.

Na svou velikost je to zároveň jedno z opravdu nejneobvyklejších míst v Evropě. Má vlastní tisíc let starý parlament, vlastní měnu, vlastní jazyk vzkříšený z vyhynutí, vlastní bezocasou kočku a čtyřrohou ovci, motocyklový závod po veřejných silnicích, který je nejnebezpečnější sportovní akcí na světě, a titul jediného celého národa vyhlášeného biosférickou rezervací UNESCO.

Ostrov Man je državou Koruny, která není součástí Spojeného království, není britským zámořským územím a není nezávislým státem. Král je lordem manským — je to titul, ne královská hodnost, a ostrovní přípitek zní králi, lordu manskému. Jersey a Guernsey mají tentýž status jinou cestou.

Manský název ostrova je Ellan Vannin, „ostrov Manninův“. Mannin čili Manannán je mořský bůh irské a manské mytologie — Manannán mac Lir, syn moře — který podle pověsti ostrov vlastnil a skrýval ho před nepřáteli pláštěm mlhy, což každému, kdo v mlze čekal na trajekt, přijde věrohodné. Anglické „Man“ a „Manx“ mají týž kořen; pravopis Mann se dvěma N se používá ve formálních a právních souvislostech.

Ostrovem se od severovýchodu k jihozápadu táhne jediný hřeben kopců, rozřezaný hlubokými zalesněnými roklemi, s plochou písčitou nížinou na severu a vápencovým pobřežím na jihu. Nikde na Manu není moře dál než 6 km.

Ostrov leží asi na 54,2° s. š. a 4,5° z. d., zhruba 50 km od cumbrijského pobřeží Anglie, 45 km od Severního Irska, 55 km od Skotska a 80 km od Walesu. Nemá s nikým pozemní hranici.

Přímořské, mírné, vlhké a větrné, se vším zmírněným mořem. Extrémy jsou vzácné: rekordní maximum je kolem 29 °C a silný mráz je neobvyklý. Co vzácné není, je vítr a Manannánův plášť — mořská mlha, která dokáže ostrov na několik dní uzavřít a je hlavním důvodem rušení letů a trajektů.

Lidé dorazili po ledu, kolem roku 8000 př. n. l., kdy byl ostrov možná ještě spojen s Británií pevninským mostem přes dnešní mělké severní Irské moře. To, co po nich zbylo, je na velikost ostrova nepoměrné.

Severští nájezdníci dorazili kolem roku 800 a zůstali. Během století nebo dvou byl ostrov skandinávský v právu, správě i velké části místních jmen a od 11. století byl centrem skutečného námořního království: Království Man a Ostrovů, které vládlo Manu spolu s Hebridami — říše mořských cest dlouhá několik set kilometrů.

Tynwald je parlament ostrova Man a s rozumným oprávněním se označuje za nejstarší nepřetržitě fungující parlament na světě. Konvenčně uváděným datem je rok 979, což je spíš kulaté číslo než doložený údaj — ale ta instituce je nepochybně severská, nepochybně středověká a nepochybně nikdy nebyla rozpuštěna ani pozastavena.

Po většinu 18. století bylo hlavním průmyslem ostrova Man pašování — místně, s jistou hrdostí, zvané běžecký obchod. Protože ostrov ležel mimo britskou celní soustavu a pár hodin plavby od čtyř pobřeží, byl dokonalým skladištěm.

Masová turistika se v 60. a 70. letech zhroutila, když levné lety odvezly Lancashire do Španělska. Nahradily ji offshore finance a ostrov z nich žije padesát let.

Manština — Gaelg nebo Gailck — je goidelský keltský jazyk blízce příbuzný irštině a skotské gaelštině, psaný od 17. století zvláštním pravopisem odvozeným z angličtiny, který sestavil biskup, místo gaelského pravopisu užívaného v Irsku a ve Skotsku. Proto Ellan Vannin nevypadá vůbec jako jeho irský protějšek a proto se manský text mnohem snáz zkusí nahlas přečíst tomu, kdo umí anglicky.

Isle of Man TT — Tourist Trophy — se jezdí od roku 1907 a od roku 1911 na horské trati Snaefell. Trať tvoří 60,7 km běžných veřejných silnic uzavřených po dobu závodu, s 264 pojmenovanými zatáčkami, stoupáním od hladiny moře do 422 m a zpět a s okrajem trati z kamenných zdí, obrubníků, živých plotů, telegrafních sloupů, domů a — proslule u mostu v Ballaugh — hrbu, který motorky vystřelí do vzduchu.

Jezdci startují v desetisekundových intervalech na čas, ne v hromadném startu. Traťový rekord dnes činí přes 217 km/h průměrem na celých 60,7 km, což znamená trvalé rychlosti hluboko přes 300 km/h mezi živými ploty. Jedno kolo trvá pod 17 minut.

Na ostrov s 85 000 obyvateli má Man absurdní množství funkční viktoriánské železnice a nic z toho není muzejní dráha provozovaná dobrovolníky v neděli — je to státní veřejná doprava, která je shodou okolností sto třicet let stará.

V 19. století byl ostrov Man vážným hornickým revírem. Velký důl v Laxey patřil svého času k největším producentům zinkové rudy na světě a těžil i olovo a stříbro — a měl problém, jaký mají všechny hluboké doly: vodu.

Manská tradiční kultura se ocitla generaci od úplného zániku a zachránili ji z velké části lidé, kteří v 90. letech 19. století a znovu ve 40. letech 20. století objížděli ostrov a zapisovali a nahrávali ji dřív, než její poslední nositelé zemřeli.

Roku 2016 vyhlásilo UNESCO celý ostrov Man — pevninu, pobřeží i teritoriální moře — biosférickou rezervací. Je to jediná celá jurisdikce na světě, která ten status má; všude jinde jde o region uvnitř nějaké země. Je to spíš závazek než ochrana, ale vedlo to ke skutečným krokům v mořských rezervacích a hospodaření s půdou.

Asi 85 000 lidí, z nichž se zhruba polovina narodila mimo ostrov — většinou v Anglii. Ten jediný údaj vysvětluje o moderní manské společnosti dost: je prosperující, otevřená a nepřetržitě a otevřeně se strachuje, jestli je pořád sama sebou.

Hlavní město, asi 27 000 lidí, obtočené kolem dvoukilometrového oblouku zátoky. Jsou to dvě města přes sebe: viktoriánské přímořské letovisko postavené pro lancashirský ruch a moderní finanční centrum, které platí účty. Obojí je z promenády vidět naráz.

Peel je třetí město ostrova, jeho rybářský přístav a pro většinu návštěvníků nejsympatičtější místo na něm: červený pískovec, funkční přístav, pláž, hrad na ostrůvku a slunce zapadající do Irského moře.

Jižní čtvrtina má nejzachovalejší hrad ostrova, jeho nejstarší město, vápencové pobřeží a nejdivočejší výběžek — a je to část, kterou většina návštěvníků využije nejmíň.

Severně od Snaefellu se ostrov mění: kopce končí, země se zplošťuje do zemědělské nížiny a pobřeží se mění ve štěrk a duny. Je to nejtišší čtvrtina a má pláže.

Manské jídlo je britské ostrovní jídlo se silným námořním sklonem a dvěma třemi věcmi, které jsou opravdu jeho vlastní. Suroviny jsou výborné — moře, ovce a mléko — a ostrov se posledních dvacet let výrazně zlepšil v tom, co s nimi dělat.

Charakteristické jídlo ostrova a nejkratší recept na tomhle webu. Celé umění je nepřevařit je: hřebenatka kuželovitá je malá a rozdíl mezi dokonalou a gumovou je asi čtyřicet sekund.

Manský domácí chléb: sodou kynutý ovocný bochník, který zabere deset minut a nepotřebuje droždí, kynutí ani um. Každá manská rodina má recept a každý z nich je ten správný.

Ostrov je dostupný letecky asi z tuctu letišť v Británii a Irsku a trajektem ze čtyř přístavů. Z kontinentální Evropy neexistuje žádné přímé spojení a nikdy neexistovalo, takže z Prahy je to vždycky cesta na dvě etapy.

Pro české cestovatele: na ostrově není žádné české konzulární zastoupení; konzulární věci řeší velvyslanectví ČR v Londýně. MZV ČR nevydává varování nad rámec běžné obezřetnosti. Registrujte se v DROZD, pokud jdete po pobřežní stezce nebo vyplouváte na lodích. A pamatujte, že protože ostrov není ani EU, ani tak úplně Británie, jsou reflexní předpoklady, které si český cestovatel o obojím nese — zdravotní krytí, roaming, občanský průkaz — tady třikrát chybné, což je nejužitečnější věc na téhle stránce.

Ostrov Man je nejlepší argument, jaký znám, proti posuzování místa podle velikosti. Pět set sedmdesát dva kilometrů čtverečních obsahuje parlament starší než kterýkoli jiný dosud zasedající, jazyk, který se vrátil z úředního vyhynutí, největší funkční vodní kolo na Zemi, nejstarší provozované elektrické tramvajové vozy, nejstarší koňskou tramvaj, nejstarší osobní lodní společnost a nejnebezpečnější sportovní akci na světě. Kterákoli jediná z těch věcí by unesla zemi desetkrát větší.

Co s tím má návštěvník doopravdy dělat: zpomalit a jezdit tramvajemi. Na malém ostrově je pokušení půjčit si auto a vidět všechno za dva dny, funguje to a je to mnohem horší než varianta druhá. Manx Electric Railway do Laxey, horská trať na vrchol, parní vlak do Port Erin a pobřežní stezka mezi tím dávají týden, který je opravdu nepodobný týdnu kdekoli jinde, a ostrov byl přesně na tohle tempo postavený. Traa dy liooar — času dost.

Jedna věc si zaslouží říct naplno a snadno se přejde: prosperita ostrova stojí na finančním průmyslu, o jehož etice se vede spor, a ten spor je skutečný a má obsah na obou stranách. Stránka uvádí pozici ostrova i pozici jeho kritiků a nerozhoduje mezi nimi, protože z cestovatelské stránky se rozhodnout nedá. Stojí za to vědět, že peníze, které obnovily divadlo Gaiety a udržují koňské tramvaje v provozu, odněkud pocházejí.

K obrázkům

Tohle je malá sada — devět souborů — a na svou velikost nezvykle přesná. Fotografie Tynwald Day je téměř bezchybná, včetně sítiny na procesní cestě. Laxeyské kolo, hrad Peel, douglaská promenáda s koňskou tramvají a Věží útočiště, vůz Manx Electric Railway, sjezd ze Snaefellu a Calf of Man s papuchalky jsou všechny v podstatě správně. Kde se objeví písmo, je generovaný nesmysl — tramvaj hlásá „ELE'TRIC“ — a jeden detail je špatně a ověřitelný: hodiny na Castle Rushen mají ve skutečnosti jednu ručičku a na obrázku dvě.

Jeden obrázek byl vynechán. Soubor nazvaný 01-hero je druhým pokusem o Laxeyské kolo a mýlí se v určujících prvcích: žádná zděná věž, žádné točité schodiště, žádný přiváděcí pilíř, špatná barva a umístění na otevřené stráni místo v zalesněné rokli, kde kolo skutečně stojí. Protože sada už obsahuje přesnou fotografii téhož předmětu, stránka používá tu a tohle vynechává.

Oba receptové obrázky byly vynechány také, a nebylo to na hraně. Soubor pojmenovaný podle queenies ukazoval smažené placky z těstíčka s hůlkami a neobsahoval jedinou hřebenatku. Soubor pojmenovaný podle bonnagu ukazoval opečené maso ve šťávě, přičemž bonnag je ovocný chléb. V obou případech by obrázek čtenáři sdělil o tom jídle něco vyloženě nepravdivého, takže recepty jdou bez obrázků a říkají proč. A stojí za zmínku, co v sadě chybí úplně: není v ní žádná fotografie TT, tedy toho jediného, čím je ostrov nejznámější.